S t ř í p k y   z e   ž i v o t a   H o l i š o v i c   r o d i n y .  

O d   z j i š t ě n í ,  ž e   b u d e m e   t ř i   a ž   . . .

 Máte dvě malinké děti? Pak se asi nenudíte. Ale kdyby přece jen, kupte si nikoli mývala, ale králíčka.

I my jsme si ho pořídili.

Jednou takhle v pátrek odpoledne jsem dostala nápad. Pořídíme si zvířátko. Vyrazili jsme s Ondrou a Verčou k příslušnému obchodu. Po cestě jsem Ondrovi říkala: "Ondří, koupíme zvířátko." Načež on opáčil: "Sovu?!" No tak přiznám,

 Ano. Druhé děti musí být nutně vyrobeny z odolnějších materiálů, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Ondrášek má Verunku opravdu rád. Neubližuje ji. Ale pravdou je, že některé hry mohou v poměru neznalém pozorovateli vyvolat tento dojem. 

První takový záchvěv jsme zavinila já sama. To bylo tehdy, když se Verunka začala točit no a já ji neprozřetelně pomohla dotočit, přitlačením

 Každý člověk je originál. Sleduju to na Ondráškovi a Verunce a to i přesto, že mají stejné geny. Už jen jejich vzhled, kdy je lidi nazývají Holišovic Black&White :-)

Ale o tom jsem tady nechtěla psát. Spíše jen takové info pro maminky, které se stále zamýšlejí nad tím, co je správné a jak by jejich dítě mělo něco dělat - dle tabulek. Jsme jejich zarytým odpůrcem. Ono totiž žádné průměrné

Onehdá jsme s Ondráškem rozebírali, jak kdo/co dělá.

Máma: Jak dělá kravička? - Ondrášek: Bů.

Máma: Jak dělá sova? - Ondrášek: Hů.

Máma: Jak dělá koza? - Ondrášek: Mé.

Máma: Jak dělá pejsek? - Ondrášek: Hau hau.

Máma: Jak dělá kočička? - Ondrášek: Či či. (tady to trošku plete)

Máma: Jak dělá slepičky? - Ondrášek: Ko ko.

Máma: Jak dělá auto? - Ondrášek: Brm.

Máma: Jak dělá táta? - Ondrášek (chvíli se zamyslel a pak vítězoslavně): Kaká!!.

Holt vše na světě má nějaký svůj typický projev :-D

Stejně jako je každý člověk jiný, je i každé těhotenství i každý porod jedinečný. Takže porod Verunky a porod Ondráška měl společné snad jen místo "dokonání" :-)

Celé to začalo poslíkováním. Jenže poslíkováním v 36tt. Vypadalo to na tuty jako porod, neb poslíky trvaly v kuse 5 dnů a komtrakce sílily a prodlužovaly se, intervaly se zkracovaly. Pak si dala Veča pauzu. Tenhle trénink

 Je to tak. Ondra má tedy podle kalendáře necelých 16 měsíců, ale opravdu je to už velký kluk. Každopádně se tak snaží chovat. Absolutním hitem je nápodoba jakékoli dospělácké činnosti.

Sekání trávy? Výborně! Sice tátova sekačka je o kousek lepší, ale jeho Boshka taky není k zahození. Kdyby skutečně sekala, máme nejdokonalejší trávník v okolí 1000 km a to včetně golfových hřišť. Když

Takové prostoje! Máma je ostuda! A přitom je toho tolik, o čem by stálo za to psát. No asi to spíš stzojí za to to prožívat a na to sepsání už není mnoho času. A bude hůř! Za pár dní (dle plánovaného termínu porodu přesně za 81 :-)) budeme 4. Pěkně páreček Ondra a Anička. No aby nás ještě anička nepřevezla a nebyl  to ....nooo ...opět bychom zabředli do potíží se jménem :-)

Ale

Možná jsem mohla zvolit poetičtější název. Ten by ale jen těžko popisoval, co se u nás v posledním únorovém týdnu dělo.

Celá rodina jsme chytli střevní chřipku. Nejprve Ondrášek. Zvracel a srajdil. Během dvou dnů nám začalo docházet povlečení a pyžamka. Teta Petra nám v této věci udělila skvělou radu - totiž, že by Ondrášek mohl spinkat v tátově pyžamu a cituji: "vždycky,

Tak a je to tady. No zase tak převratná novinka to není, neb jsemv e 14. tt, ale oficiálně to novinka je :-)

5.9.2010 by se k nám mělo přidat další Holišče :-)

O těhotenství jsem věděla už v době vánoc, tedy cca ve třetím týdnu těhotenství. Zkrátka jsem to čula v kostech :-)

Když jsem pak nedostala menstruaci, vyslala jsem čistě formálně pro těhotenský test Alana. Ten očividně

Na konci roku jsem zjistila, že jsem těhotná. V těsném závěsu za mnou to zjistil i Ondrášek. Najednou se začal chovat opravdu hodně zvláštně. Plazil se po mě, v noci se budil, držel mě křečovitě za pyžamo .... Nebyl protivný. Jen jakoby zoufalý a vystrašený. Napadlo mě, jestli to těhotenství nevnímá jako své ohrožení. že přichází někdo, kdo ho vyšoupne z jeho pozic.

Zavolala jsem dvěma